Když se nastěhuje a vybalí svoje švestky do polic.
A všichni se smějou.
A chodíte spolu nakupovat. Do Lídlu.
Do tašek. Ty narvete úplně plný
a doma se pak společně divíte,
že jogurty jsou dražší.
Pořád se smějou. Ale už to dělají jen jako.
Má v merku každej chlup co ti vypadne z nosu.
A ty ho nevyluxuješ.
Nebo prostě nezvedneš ze země.
Je to reflex.
Copak tě máti nepohlavkovala,
když ti něco upadlo na zem?
Po pracovní době budeš hledat drobné,
na ledovej čaj,
abys nemusel domů.
Radši se točit v hrobě.
A parťáci ti říkaj Ale šuká dobře ne?
To je hlavní vole, smaž ji prdel dokuď to de.
A ty je budeš soudit.
A budeš se litovat.
Ona si mezitím koupila zelené tričko,
s tím počítej.
A za tvý prachy,
ty si spočítej.
Ale když jedete na výlet, do Zoo kurva je jedno kam,
pořád budeš dělat, že se ještě směješ.
Ona už to nemá zapotřebí.
Prýs nevysál. Neutřel prach.
Nevyrobils lék na nemoc, co ještě ani neexistuje.
To jsi. Břečka.
A je jedno, kolik lidí ti líbá zadek,
jak vysoko jsi.
Podnikatel. Inženýr. Whatever.
Pak stačí jeden tampón v hajzlu
a bouchneš.
Už se nesmějete.
Na nákupy chodíte odděleně.
A přitom to byla ta neintimnější činnost.
Jednoho dne z chodby zařveš
Co už mám do kurev dělat?
Ten večer, to budeš sedět ve vaně.
A to už píšu v budoucím čase.
Protože to se stane.
Budeš sledovat vodu, jak ti dopadá na nohy.
Z vedlejšího pokoje už nebudou hrát Psí vojáci.
Ale doléhající zvuky reprízy Áčka s Honzou Musilem.
Za jak dlouho vylezeš ven z té vany?
Potopíš se?
Co by udělal Honza Musil?
Co by neudělal Iggy Pop?
Koupíš ji prsten.
A ukloníš se, si klekneš,
mrkneš, polkneš,
opotíš se jako prase,
a povídáš
ať si tě vezme.