To si prostě jednoho dne lehnou
do hezký,
ale fakt strašně hezký,
nemocniční postele.
No a v ní prostě zavřou oči.
I když ještě není čas na spaní.
Už nechtěj kafe,
ani banány, ani noviny,
lušťovky, brýle, omýt zuby a tak.
A někdo vykřikne Sestři, sestři!
Jako by snad udělali něco špatnýho.
A sestři zvedne telefon.
Jako vánek.
A ty ho položíš.
A docela to bolí.